Jarní ochrana stromů
Na rozhraní zimy a jara by se každý pěstitel měl zamyslet nad postupem ochrany stromů proti chorobám a škůdcům pro další vegetační sezónou. Z hlediska agrotechnické ochrany lze přitom vycházet ze zkušenosti, že velmi vysoké jarní teploty a jejich neznatelný přechod do horkého léta bývá signál pro pozdější extrémní výskyty škůdců (svilušky, mšice, obaleči všech druhů).
Právě takové meteorologické predikce jsou pro zkušené pěstitele předzvěstí vyššího nápadu vegetace škodlivými organismy. Brzké jaro je obdobím, kdy je třeba řešit ošetření proti přezimujícím škůdcům a také se zabývat ochranou před patogeny kadeřavosti broskvoně a ostatních houbových chorob.
1. plán ochrany: 
v první fázi je potřeba promyslet monitoring chorob a škůdců pro signalizaci ochrany. Prostřednictvím feromonových lapáků, odparníků a lepových vložek lze sledovat výskyt obalečů a dospělců motýlů nebo štítenky zhoubné a odhadovat jejich populační hustotu.
Feromony se šíří vzduchem a působí na vzdálenost několik stovek metrů až kilometrů. Samečci jsou lákáni vůní feromonu do feromonových lapáků, kde se přilepí.
Pro pohyb drtníka obecného, pilatek, vrtule třešňové a jiných škůdců je nutná instalace vizuálních (optických) lepových pásů:
- bílé lepové desky (proti pilatkám) - samice pilatek vyhledávají bílé květy švestek a slív, nebo jabloní, meruněk a třešní a kladou na nich vajíčka. Láká je bílá barva desek, které jsou natřeny nevysychavým lepem a pilatky se na ně nachytají. Toto opatření výrazně zredukuje množství pilatek, které by jinak náletem do květů způsobily jejich poškození.
- žluté lepové desky (mšice, molice, smutnice, vrtalky, blýskáčci, dřepčíci, krytonosci, bejlomorky, plodomorky) - výrazná barva je mimořádně atraktivní pro dospělce mnoha škodlivých druhů. Na desky nalétávají nebo skáčou a jsou lepem zachyceny.
- žluté lepové desky k odchytu vrtule (vrtule třešňová, vrtule višňová, vrtule ořechová) - samice vrtule kladou vajíčka na žloutnoucí plody a vyhledávají zdroje nektaru - květy. Láká je zářivě žlutá barva. Žlutá deska, stočená do specifického tvaru, je natřena nevysychavým lepem a odchytává nalétávající dospělce vrtule třešňové.
- papírové pásy s nevysychavým lepem (lezoucí škůdci, píďalky, mravenci) - samičky píďalky vylézají do koruny stromů, kde kladou vajíčka. Vylíhnuté housenky žírem poškozují listy, květy a plůdky. Mravenci vynášejí do korun stromů mšice, které pak chrání před parazity a predátory. Lepový pás vytváří mechanickou zábranu, která škůdce zachycuje a zabraňuje jim v lezení po kmeni.
v první fázi je potřeba promyslet monitoring chorob a škůdců pro signalizaci ochrany. Prostřednictvím feromonových lapáků, odparníků a lepových vložek lze sledovat výskyt obalečů a dospělců motýlů nebo štítenky zhoubné a odhadovat jejich populační hustotu.Feromony se šíří vzduchem a působí na vzdálenost několik stovek metrů až kilometrů. Samečci jsou lákáni vůní feromonu do feromonových lapáků, kde se přilepí.
Pro pohyb drtníka obecného, pilatek, vrtule třešňové a jiných škůdců je nutná instalace vizuálních (optických) lepových pásů:
- bílé lepové desky (proti pilatkám) - samice pilatek vyhledávají bílé květy švestek a slív, nebo jabloní, meruněk a třešní a kladou na nich vajíčka. Láká je bílá barva desek, které jsou natřeny nevysychavým lepem a pilatky se na ně nachytají. Toto opatření výrazně zredukuje množství pilatek, které by jinak náletem do květů způsobily jejich poškození.
- žluté lepové desky (mšice, molice, smutnice, vrtalky, blýskáčci, dřepčíci, krytonosci, bejlomorky, plodomorky) - výrazná barva je mimořádně atraktivní pro dospělce mnoha škodlivých druhů. Na desky nalétávají nebo skáčou a jsou lepem zachyceny.
- žluté lepové desky k odchytu vrtule (vrtule třešňová, vrtule višňová, vrtule ořechová) - samice vrtule kladou vajíčka na žloutnoucí plody a vyhledávají zdroje nektaru - květy. Láká je zářivě žlutá barva. Žlutá deska, stočená do specifického tvaru, je natřena nevysychavým lepem a odchytává nalétávající dospělce vrtule třešňové.
- papírové pásy s nevysychavým lepem (lezoucí škůdci, píďalky, mravenci) - samičky píďalky vylézají do koruny stromů, kde kladou vajíčka. Vylíhnuté housenky žírem poškozují listy, květy a plůdky. Mravenci vynášejí do korun stromů mšice, které pak chrání před parazity a predátory. Lepový pás vytváří mechanickou zábranu, která škůdce zachycuje a zabraňuje jim v lezení po kmeni.
2. ošetření proti přezimujícím škůdcům: 
mnoho škůdců přezimuje v podobě vajíček, nymf či štítků na větvích, v prasklinách kůry nebo v jiných úkrytech poblíž ovocných dřevin. Tato stádia poskytují možnost pro načasování zásahu v podobě použití prostředků na bázi olejů, parafinu nebo draselných solí mastných kyselin. Princip fungování je založen na fyzikálním základu, kdy po ošetření vznikne souvislý film, který vede k zadušení vajíček nebo nymf. Zásadní však je dokonalé smáčení co nejvíce ploch (kmene, větví, listů), aby bylo zajištěno maximální pokrytí stromu postřikem. Tato metoda ovšem nezajistí 100% účinek proti přítomným škůdcům jako v případě použití chemických prostředků. Metoda má ovšem také řadu odpůrců, zejména mezi profesionálními pěstiteli. Ať už z hlediska užitného (celý porost - kmen, větve, stromy, při opakovaném použití v době dozrávání plodů, též plody) jsou pokryty vrstvou oleje, který po částečném zaschnutí ponechá povrch rostlin mastný, což má neblahý vliv na ulpívání prachu, hlíny apod.). Aplikace olejů vykazuje největší účinnost pouze na vajíčka a vůbec nepůsobí na pohyblivá stádia škůdců, proti kterým je potřeba již zvážit zásah širokospektrálními insekticidy. Aplikace těchto přípravků se zpravidla načasuje tak, aby byl účinkem eliminován i výskyt květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum).
V předjarním období patří mezi druhy, proti kterým je toto ošetření zaměřeno:
- vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi) v diapauze
- vajíčka mery jabloňové (Psylla mali) v diapauze
- vajíčka píďalky podzimní (Operophtera brumata) v diapauze
- vajíčka mšic (Aphis pomi, Dysaphis plantagiena) v diapauze
- přezimující stádia červců a štítenek
- vajíčka můr rodu Orthosia
- molovka pupenová (Argyresthia pruniella)
- vlnovník višňový (Aculus fockeui)
- vlnovník hrušňový (Eryophyes pyri)
- nymfy puklice švestkové (Parthenolecanium comi)
- přezimující housenky slupkových obalečů
- kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum)
Ošetření proti hálčivcům a vlnovníkovcům vyžaduje použití síry (Kumulus WG). Zásah proti molovce pupenové, která bývá jako první jarní škůdce aktivní na třešních a višních, je potřeba provést postřikovou jíchou s obsahem insekticidu (Neudosan, Spruzit, Prev-Gard), v kombinaci s olejovým (pomocným) přípravkem (Rock Effect).
Pokud teplota vzduchu dosahuje více jak 8 °C, po několik hodin denně, je možné provést v zahradách a sadech postřik jabloní proti červivosti plodů, způsobené housenkami obaleče jablečného. Aplikace biologického přípravku NEMAPOM na bázi parazitických hlístice Steinernema feltiae, se provádí postřikem, nebo rosením. Nejlepší účinky aplikace jsou za deště nebo ihned po dešti. Hlístice naparazitují housenky obaleče, které do 2-3 dní hynou. Účinek je až 80%.
Olejové přípravky nepůsobí na housenky obalečů, proti kterým je potřeba zasáhnout požerovým insekticidem (Lepinox Plus) až v okamžiku, kdy vylézají a začínají přijímat potravu.
Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) nepřezimuje v právem smyslu slova (i když její dospělá stádia v období vegetačního klidu nejsou nijak aktivní), často ale již v brzkém jaru klade vajíčka (typicky do dlouhých řetízků). Postřikem olejovým přípravkem lze populaci vajíček částečně omezit. Proti meře je účinnější použití oleje v kombinaci s malířským kaolínem, jako účinného odpuzovače k oddálení kladky vajíček. Insekticidně působí olejové přípravky až ve fázi po vykladení, těsně před líhnutím nymf. Lze použít rovněž přípravek na bázi spinosadu (SpinTor) ovšem za podmínky šetrné aplikace, vzhledem k necílovým organismům a včelám.
mnoho škůdců přezimuje v podobě vajíček, nymf či štítků na větvích, v prasklinách kůry nebo v jiných úkrytech poblíž ovocných dřevin. Tato stádia poskytují možnost pro načasování zásahu v podobě použití prostředků na bázi olejů, parafinu nebo draselných solí mastných kyselin. Princip fungování je založen na fyzikálním základu, kdy po ošetření vznikne souvislý film, který vede k zadušení vajíček nebo nymf. Zásadní však je dokonalé smáčení co nejvíce ploch (kmene, větví, listů), aby bylo zajištěno maximální pokrytí stromu postřikem. Tato metoda ovšem nezajistí 100% účinek proti přítomným škůdcům jako v případě použití chemických prostředků. Metoda má ovšem také řadu odpůrců, zejména mezi profesionálními pěstiteli. Ať už z hlediska užitného (celý porost - kmen, větve, stromy, při opakovaném použití v době dozrávání plodů, též plody) jsou pokryty vrstvou oleje, který po částečném zaschnutí ponechá povrch rostlin mastný, což má neblahý vliv na ulpívání prachu, hlíny apod.). Aplikace olejů vykazuje největší účinnost pouze na vajíčka a vůbec nepůsobí na pohyblivá stádia škůdců, proti kterým je potřeba již zvážit zásah širokospektrálními insekticidy. Aplikace těchto přípravků se zpravidla načasuje tak, aby byl účinkem eliminován i výskyt květopasa jabloňového (Anthonomus pomorum).V předjarním období patří mezi druhy, proti kterým je toto ošetření zaměřeno:
- vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi) v diapauze
- vajíčka mery jabloňové (Psylla mali) v diapauze
- vajíčka píďalky podzimní (Operophtera brumata) v diapauze
- vajíčka mšic (Aphis pomi, Dysaphis plantagiena) v diapauze
- přezimující stádia červců a štítenek
- vajíčka můr rodu Orthosia
- molovka pupenová (Argyresthia pruniella)
- vlnovník višňový (Aculus fockeui)
- vlnovník hrušňový (Eryophyes pyri)
- nymfy puklice švestkové (Parthenolecanium comi)
- přezimující housenky slupkových obalečů
- kolonie vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum)
Ošetření proti hálčivcům a vlnovníkovcům vyžaduje použití síry (Kumulus WG). Zásah proti molovce pupenové, která bývá jako první jarní škůdce aktivní na třešních a višních, je potřeba provést postřikovou jíchou s obsahem insekticidu (Neudosan, Spruzit, Prev-Gard), v kombinaci s olejovým (pomocným) přípravkem (Rock Effect).
Pokud teplota vzduchu dosahuje více jak 8 °C, po několik hodin denně, je možné provést v zahradách a sadech postřik jabloní proti červivosti plodů, způsobené housenkami obaleče jablečného. Aplikace biologického přípravku NEMAPOM na bázi parazitických hlístice Steinernema feltiae, se provádí postřikem, nebo rosením. Nejlepší účinky aplikace jsou za deště nebo ihned po dešti. Hlístice naparazitují housenky obaleče, které do 2-3 dní hynou. Účinek je až 80%.
Olejové přípravky nepůsobí na housenky obalečů, proti kterým je potřeba zasáhnout požerovým insekticidem (Lepinox Plus) až v okamžiku, kdy vylézají a začínají přijímat potravu.
Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) nepřezimuje v právem smyslu slova (i když její dospělá stádia v období vegetačního klidu nejsou nijak aktivní), často ale již v brzkém jaru klade vajíčka (typicky do dlouhých řetízků). Postřikem olejovým přípravkem lze populaci vajíček částečně omezit. Proti meře je účinnější použití oleje v kombinaci s malířským kaolínem, jako účinného odpuzovače k oddálení kladky vajíček. Insekticidně působí olejové přípravky až ve fázi po vykladení, těsně před líhnutím nymf. Lze použít rovněž přípravek na bázi spinosadu (SpinTor) ovšem za podmínky šetrné aplikace, vzhledem k necílovým organismům a včelám.
3. první fungicidní zásahy: 
mezi první jarní ošetření peckovin a jádrovin by mělo patřit ošetření mědí proti bakteriózám a nekrózám. Nastává doba aplikací prvních kontaktních přípravků proti plísním.
Měď aplikovaná v kontaktním fungicidním přípravku, chrání rostliny preventivně. Mimo fungicidního účinku měď má i biogenní funkci, potřebnou pro fotosyntézu a respiraci.
Ovocné stromy a réva vinná se začínají postupně olisťovat, rostou mladé výhony a je vhodné těmito přípravky ošetřit veškerou zelenou plochu. Postřikovou jíchou by měly být zasaženy všechny spory hub. Pro dosažení spolehlivého účinku kontaktních přípravků je potřeba, v závislosti na ochranné lhůtě přípravku ošetření opakovat podle jednotlivých růstových fází rostliny.
Doporučené dávky měďnatých fungicidů nesmí být překračovány. Při vyšší koncentraci působí měď fytotoxicky, brání příjmu železa a zpomaluje růst. Tento jev není žádoucí v žádné vegetační fázi.
Poradíme Vám s ošetřením proti neznámější - kadeřavosti broskvoně. Tuto chorobu způsobuje houba Tafrina deformans, která přezimuje na pupenech a uvnitř pupenů, dále na kůře větví a kmenech stromu. Příznaky napadení kadeřavostí broskvoní se projevují již brzy z jara na mladých listech, kde jsou z počátku vypouklé světle zelené, žluté až červené skvrny, které později přecházejí ve světle zelené nebo červené puchýře. Následně dochází k deformaci listové čepele a její zkadeření. Za vhodných podmínek, zpravidla v květnu, lze nalézt na rubu listu šedobílé mycelium, z kterého se houba šíří do okolí. Každoročně napadené stromy jsou pak méně odolné k přezimování, stromy často prosychají nebo zcela uhynou. Hlavní podmínkou infekce je doba ovlhčení listu a vhodná teplota, která se pohybuje mezi 7 - 26 °C. Nejvíce jsou infikovány mladé nevyvinuté listy ve velikosti 1 - 1,5 cm. S větším napadením můžeme počítat při chladném a vlhkém průběhu jara, kdy se infekční období prodlužuje na 5 - 6 týdnů (normální období trvá 3 - 4 týdny).
Doporučujeme tzv. dvoufázové ošetření vybranými přípravky na bázi mědi, níže uvedenými kontaktními fungicidy, které inhibují klíčení spor patogenu a přímo zabíjejí plísně a bakterie na povrchu ošetřovaných částí rostlin. Zpevňují rostlinná pletiva, chrání mechanicky poraněná pletiva.
První fáze se provádí na podzim při opadu listů (v listopadu). V této době se totiž houba přesunuje do šupin budoucích pupenů, kde přezimuje. Postřik provedeme za suchého dne, kdy nehrozí mrazy. Postřikem je nutné ošetřit nejen větve, ale i kmen stromu.
Druhá fáze ošetření se provádí v předjaří aspoň 3 x , v rozmezí zhruba 1 týdne, kdy začínají rašit vrcholové pupeny. Ke kontaktním přípravků je vhodné přidat smáčedlo.
Termín druhého ošetření se volí nejlépe na základě výpočtu:
1. metoda: sčítání hodin teplot suma hodin nad 7 °C od 1. 1. daného roku
Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet hodin nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počet 100 hodin. Tyto hodiny se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma hodin nad 7 °C je nutné ihned začít s ošetřováním, a to třemi postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení.
2. metoda: sčítání aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C od 1. 1. daného roku
Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet stupňů C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počtu 1000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C v hodnotě 1000 °C - je nutné ihned začít s ošetřováním, a to třemi postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení. Např. 1 den (na základě zjištěných hodinových hodnot provádíme sumu průměrných hodinových teplot) – 7 °C, 12 °C, 8 °C, 7 °C, 5 °C =7+12+8+7=34 °C = suma aktivní teplot (5 °C nesčítáme – je to pod 7 °C).
Upozorňujeme, že druhý postřik proti kadeřavosti broskvoní provedený po období rašení je již neúčelný a zbytečný. Současně upozorňujeme, že při velmi silném tlaku choroby nelze očekávat úplné potlačení výskytu kadeřavosti na broskvoních.
Vhodné přípravky k ošetření:
CHAMPION 50 WG
Název účinné látky: hydroxid měďnatý
Dávkování: 20 g na 10 litrů vody
Interval ošetření: 2 x
FLOWBRIX PROFI
Název účinné látky: oxichlorid měďnatý
Dávkování: 1,5 – 3 l na 1 ha
Interval ošetření: 1 x
Podle našich zkušeností z důvodu zabránění vzniku fytotoxicity a rezistence na daný prostředek doporučujeme střídat výše uvedené měďnaté přípravky mezi sebou. Např. v předjaří 2 x Champion a 1 x Flowbrix Profi, na podzim 1x Champion a 2 x Flowbrix Profi.
VITÁLNÍ BROSKEV - obsahuje fungicid Champion 50 WG
Název účinné látky: hydroxid měďnatý
Dávkování: doporučený způsob použití proti kadeřavosti listů broskvoní:
První ošetření při nalévání pupenů v dávce 20g/5 - 10 litrů vody.
Interval ošetření: 2 x
mezi první jarní ošetření peckovin a jádrovin by mělo patřit ošetření mědí proti bakteriózám a nekrózám. Nastává doba aplikací prvních kontaktních přípravků proti plísním. Měď aplikovaná v kontaktním fungicidním přípravku, chrání rostliny preventivně. Mimo fungicidního účinku měď má i biogenní funkci, potřebnou pro fotosyntézu a respiraci.
Ovocné stromy a réva vinná se začínají postupně olisťovat, rostou mladé výhony a je vhodné těmito přípravky ošetřit veškerou zelenou plochu. Postřikovou jíchou by měly být zasaženy všechny spory hub. Pro dosažení spolehlivého účinku kontaktních přípravků je potřeba, v závislosti na ochranné lhůtě přípravku ošetření opakovat podle jednotlivých růstových fází rostliny.
Doporučené dávky měďnatých fungicidů nesmí být překračovány. Při vyšší koncentraci působí měď fytotoxicky, brání příjmu železa a zpomaluje růst. Tento jev není žádoucí v žádné vegetační fázi.
Poradíme Vám s ošetřením proti neznámější - kadeřavosti broskvoně. Tuto chorobu způsobuje houba Tafrina deformans, která přezimuje na pupenech a uvnitř pupenů, dále na kůře větví a kmenech stromu. Příznaky napadení kadeřavostí broskvoní se projevují již brzy z jara na mladých listech, kde jsou z počátku vypouklé světle zelené, žluté až červené skvrny, které později přecházejí ve světle zelené nebo červené puchýře. Následně dochází k deformaci listové čepele a její zkadeření. Za vhodných podmínek, zpravidla v květnu, lze nalézt na rubu listu šedobílé mycelium, z kterého se houba šíří do okolí. Každoročně napadené stromy jsou pak méně odolné k přezimování, stromy často prosychají nebo zcela uhynou. Hlavní podmínkou infekce je doba ovlhčení listu a vhodná teplota, která se pohybuje mezi 7 - 26 °C. Nejvíce jsou infikovány mladé nevyvinuté listy ve velikosti 1 - 1,5 cm. S větším napadením můžeme počítat při chladném a vlhkém průběhu jara, kdy se infekční období prodlužuje na 5 - 6 týdnů (normální období trvá 3 - 4 týdny).
Doporučujeme tzv. dvoufázové ošetření vybranými přípravky na bázi mědi, níže uvedenými kontaktními fungicidy, které inhibují klíčení spor patogenu a přímo zabíjejí plísně a bakterie na povrchu ošetřovaných částí rostlin. Zpevňují rostlinná pletiva, chrání mechanicky poraněná pletiva.
První fáze se provádí na podzim při opadu listů (v listopadu). V této době se totiž houba přesunuje do šupin budoucích pupenů, kde přezimuje. Postřik provedeme za suchého dne, kdy nehrozí mrazy. Postřikem je nutné ošetřit nejen větve, ale i kmen stromu.
Druhá fáze ošetření se provádí v předjaří aspoň 3 x , v rozmezí zhruba 1 týdne, kdy začínají rašit vrcholové pupeny. Ke kontaktním přípravků je vhodné přidat smáčedlo.
Termín druhého ošetření se volí nejlépe na základě výpočtu:
1. metoda: sčítání hodin teplot suma hodin nad 7 °C od 1. 1. daného roku
Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet hodin nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počet 100 hodin. Tyto hodiny se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma hodin nad 7 °C je nutné ihned začít s ošetřováním, a to třemi postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení.
2. metoda: sčítání aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C od 1. 1. daného roku
Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet stupňů C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počtu 1000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C v hodnotě 1000 °C - je nutné ihned začít s ošetřováním, a to třemi postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení. Např. 1 den (na základě zjištěných hodinových hodnot provádíme sumu průměrných hodinových teplot) – 7 °C, 12 °C, 8 °C, 7 °C, 5 °C =7+12+8+7=34 °C = suma aktivní teplot (5 °C nesčítáme – je to pod 7 °C).
Upozorňujeme, že druhý postřik proti kadeřavosti broskvoní provedený po období rašení je již neúčelný a zbytečný. Současně upozorňujeme, že při velmi silném tlaku choroby nelze očekávat úplné potlačení výskytu kadeřavosti na broskvoních.
Vhodné přípravky k ošetření:
CHAMPION 50 WG
Název účinné látky: hydroxid měďnatý
Dávkování: 20 g na 10 litrů vody
Interval ošetření: 2 x
FLOWBRIX PROFI
Název účinné látky: oxichlorid měďnatý
Dávkování: 1,5 – 3 l na 1 ha
Interval ošetření: 1 x
Podle našich zkušeností z důvodu zabránění vzniku fytotoxicity a rezistence na daný prostředek doporučujeme střídat výše uvedené měďnaté přípravky mezi sebou. Např. v předjaří 2 x Champion a 1 x Flowbrix Profi, na podzim 1x Champion a 2 x Flowbrix Profi.
VITÁLNÍ BROSKEV - obsahuje fungicid Champion 50 WG
Název účinné látky: hydroxid měďnatý
Dávkování: doporučený způsob použití proti kadeřavosti listů broskvoní:
První ošetření při nalévání pupenů v dávce 20g/5 - 10 litrů vody.
Interval ošetření: 2 x
4. následné fungicidní zásahy: 
k významným škodlivým organismům v ovocných sadech se řadí strupovitost jabloně (Venturia inaequalis), k jejímu napadení dochází velmi brzy poté, co je vinou vysokých teplot urychlen vývoj a také nárůst listové plochy. Infekce se objevuje lokálně podle stanoviště v období před květem a krátce po odkvětu, přítomností patogenu, působením vysokých teplot a dostaví se dešťové srážky. Dílčí postižení touto chorobou lze zaznamenat v průběhu léta, kdy postačí k rozvoji choroby několik deštivých dnů a vlhčí klima.
Ochranu proti strupovitosti je vhodné načasovat společně se zásahem proti padlí jabloně (Podoshaera leucotricha). Zejména za sucha, velmi slunného počasí a nebo za střídání teplot, se tento patogen rozšiřuje v podobě primárních i sekundárních infekcí u citlivých odrůd jabloní s viditelnými příznaky na letorostech, v růžicích ale i na plodech.
Nízká vzdušná vlhkost společně s minimem srážek, má vliv na vznik moniliové spály (Monilinia laxa), suché skvrnitosti listů třešně (Stigmina carpophila) a skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella jaapii). Za těchto podmínek citlivé odrůdy hrušní mohou vykazovat napadení bakteriální spálou jabloně (Erwinia amylovora). V průběhu léta a těsně před sklizní, se mohou lokálně vyskytovat příznaky poškození moniliové hniloby (Monilinia fructigena), zejména v souvislosti s napadením biologickými škůdci a následky krupobití.
Vhodné přípravky k ošetření:
VITISAN
Název účinné látky: hydrogenuhličitan draselný
Dávkování: 75 g/ 10 l vody
Interval ošetření: podle infekčního tlaku v intervalu 7-10 dnů.
CHAMPION 50 WG
Název účinné látky: hydroxid měďnatý
Dávkování: 20 g na 10 litrů vody
Interval ošetření: 2 x
KUMULUS WG
Název účinné látky: síra
Dávkování: 35 g na 5 l vody
Interval ošetření: 1 x
VITÁLNÍ BROSKEV - obsahuje fungicid Champion 50 WG
Název účinné látky: hydroxid měďnatý
Dávkování: doporučený způsob použití proti kadeřavosti listů broskvoní:
První ošetření při nalévání pupenů v dávce 20g/5 - 10 litrů vody.
Interval ošetření: 2 x
PŘESLIČKA ROLNÍ
Název účinné látky: přeslička rolní
Dávkování: 20 g (20 ml) hotového výluhu/10 litrů vody
Interval ošetření: 2 x
k významným škodlivým organismům v ovocných sadech se řadí strupovitost jabloně (Venturia inaequalis), k jejímu napadení dochází velmi brzy poté, co je vinou vysokých teplot urychlen vývoj a také nárůst listové plochy. Infekce se objevuje lokálně podle stanoviště v období před květem a krátce po odkvětu, přítomností patogenu, působením vysokých teplot a dostaví se dešťové srážky. Dílčí postižení touto chorobou lze zaznamenat v průběhu léta, kdy postačí k rozvoji choroby několik deštivých dnů a vlhčí klima. Ochranu proti strupovitosti je vhodné načasovat společně se zásahem proti padlí jabloně (Podoshaera leucotricha). Zejména za sucha, velmi slunného počasí a nebo za střídání teplot, se tento patogen rozšiřuje v podobě primárních i sekundárních infekcí u citlivých odrůd jabloní s viditelnými příznaky na letorostech, v růžicích ale i na plodech.
Nízká vzdušná vlhkost společně s minimem srážek, má vliv na vznik moniliové spály (Monilinia laxa), suché skvrnitosti listů třešně (Stigmina carpophila) a skvrnitosti listů třešně a višně (Blumeriella jaapii). Za těchto podmínek citlivé odrůdy hrušní mohou vykazovat napadení bakteriální spálou jabloně (Erwinia amylovora). V průběhu léta a těsně před sklizní, se mohou lokálně vyskytovat příznaky poškození moniliové hniloby (Monilinia fructigena), zejména v souvislosti s napadením biologickými škůdci a následky krupobití.
Vhodné přípravky k ošetření:
VITISAN
Název účinné látky: hydrogenuhličitan draselný
Dávkování: 75 g/ 10 l vody
Interval ošetření: podle infekčního tlaku v intervalu 7-10 dnů.
CHAMPION 50 WG
Název účinné látky: hydroxid měďnatý
Dávkování: 20 g na 10 litrů vody
Interval ošetření: 2 x
KUMULUS WG
Název účinné látky: síra
Dávkování: 35 g na 5 l vody
Interval ošetření: 1 x
VITÁLNÍ BROSKEV - obsahuje fungicid Champion 50 WG
Název účinné látky: hydroxid měďnatý
Dávkování: doporučený způsob použití proti kadeřavosti listů broskvoní:
První ošetření při nalévání pupenů v dávce 20g/5 - 10 litrů vody.
Interval ošetření: 2 x
PŘESLIČKA ROLNÍ
Název účinné látky: přeslička rolní
Dávkování: 20 g (20 ml) hotového výluhu/10 litrů vody
Interval ošetření: 2 x
Do uzávěrky objednávek na bioagens do skleníků na 18. týden zbývá:
00
d
:
00
h
:
33
m
:
05
s
Termínová uzávěrka: pátek, 26. 04. 2024, do 09:00 hodin